Provizorní rodinný dům v bývalé dělnické kolonii se dočkal znovuzrození

Stávající rodinný jednopodlažní dům se sedlovou střechou s plechovou krytinou je spojen s okolními domy konstrukcemi i sítěmi. Pochází z 30. let 20. století a postavili ho jako jeden z mnoha provizorních domků v nouzové dělnické kolonii na dně zavřeného lomu.

Částečnou rekonstrukcí prošel počátkem 90. let 20. století, upravené byly stavební otvory ve zdivu a do nich instalovány plastová okna, dům dostal i plechovou střechu a nový kotel. Pro mnohaletou zástavbu uliček mezi domy je dispoziční řešení domu chaotické a vůbec neodpovídá dnešním potřebám.

Každá místnost má podlahu v jiné výšce, světlé výšky místností jsou nedostatečné (2,15 m), lokálně se objevuje vlhkost a s ní spojená plíseň. Dispozice domu jsou tmavé.

Navrhli jsme úpravy, kterými jsme se snažili celou dispozici vyčistit a objekt stavebně oddělit od okolních domů a zároveň navýšit užitnou plochu objektu. Zároveň jsme chtěli přinést do interiéru co nejvíce přirozeného světla. V návrhu s dispozičního hlediska došlo k posunutí vstupu do domu do nové přístavby, kterou jsme celou navrhli s co nejmenší konstrukční výškou (světlá výška uvnitř je jen 2,3 m, stropy v ní jsme navrhli jako pohledovou železobetonovou desku).

Na vstup navazuje chodba, kterou lze projít domem do dvora, hned za dveřmi při vstupu jsme umístili technický kout, na druhé straně je za posuvnými dveřmi malá lichoběžníková pracovna (reaguje na tvar pozemku).

Obývací pokoj a jídelna pod šikmou střechou
Do části pod sedlovou střechou architekti situovali obývací pokoj s jídelním stolem. V této části je prostor zcela otevřený a prosvětlený shora střešními okny. Zdroj: Pavel Barták

Před dveřmi do dvora se chodba točí podél krytého venkovního sezení a míří do původního objektu, podél chodby jsme do návrhu umístili knihovnu, ve které jsou také dveře do samostatného WC a koupelny, která je uvnitř prosvětlená střešním světlíkem.

Jak jsme zmínili v úvodu, původní dům jsme podle návrhu uvnitř celý vyčistili a umístili jsme do něj obytné místnosti. Do části pod sedlovou střechou jsme situovali obývací pokoj s jídelním stolem (v této části je prostor zcela otevřený a prosvětlený shora střešními okny) a kuchyňský kout, ze kterého lze vejít do malé šatny a po schodišti vyjít do ložnice, která se vikýřem otevírá ke skále lomu.

Do obývacího pokoje jsme navrhli dveře do části s bývalými přístavbami. Namísto přístaveb je nyní v domě jen jeden pokoj, která slouží dětem. Pokoj navazuje na malé vnitřní atrium uzavřené okolními domy. Atrium osvětluje přes okno se sezením i hlavní obytný prostor. Do stavebních otvorů jsme navrhli hliníkové výplně s trojsklem. Stejně je tomu i u vstupních dveří, které jsou celé prosklené a umožňují kolemjdoucím průhled domem až do dvora. V interiéru jsme zvolili kombinaci různých přírodních materiálů. Nová přístavba má na podlaze v hmotě barvenou dlažbu, stará část domu třívrstvou dřevěnou dubovou lamelu.

Celým domem prochází přírodní březová překližka (nábytek, obklad vchodu, dveře, podhled obývacího pokoje a ložnice), lokální překližka barvená (modrá – odpočinkový kout obývacího pokoje, růžová – kuchyň). Stěny koupelny, WC a plochy nad kuchyňskou linkou jsou z marockého štuku. Štít a vždy jedna stěna v dětském pokoji, v pracovně a v ložnici je tmavá hliněná se sečkovým zlatavým posypem.

Stropy jsou pohledové železobetonové s otisky dřevěných desek, pohledový beton přechází i přes nový strop nad novým proskleným přechodem (HS portál) z obývacího pokoje do dvora, včetně nových nosných pilířů kolem něj. Zbytek stěn je „klasicky omítnutý“ s bílým nátěrem. V kuchyni jsme jednu stěnu pojali jako „smart“ – je magnetická a dá se na ni psát.